Jak vyzrát na vlhkost v domě. Zeptali jsme se stavebního technika

Když podřežete zdivo pilou nebo diamantovým lanem a do mezery vrazíte nerezový plech, zbavíte dům vlhkosti na sto let. Existují ale i jiné metody, jak zatočit se vzlínající zemní vlhkostí. Stavební technik Jan Kolář ze společnosti PRINS nám poradil, jak na prevenci i řešení následků.

Jaké jsou podle vašich zkušeností nejčastější příčiny vlhkých zdí v rodinných domech?

Vlhkost se do konstrukcí dostává především z okolní půdy. Zdivo se v tomto ohledu chová podobně jako stromy nebo houby, které taky přitahují vlhkost z okolí. Další příčinou bývají silné srážky, tající sníh nebo poruchy instalace jako prasklá vodovodní trubka a kanalizační odtok. Někdy to jsou i zdánlivé banality – bývalý majitel se o dům nestaral, netopil, nečistil okapy, nevětral nebo větral špatně.

Jan Kolář pracuje jako stavební technik v přerovské firmě PRINS. Ročně spolu s kolegy sanují zdi u více než 350 stavebníků – v rodinných domech, činžácích i velkých církevních objektech.

Co dělají lidé při větrání špatně?

Častá chyba je větrání v létě po dešti. Teploty přes 30 °C, vlhkost vzduchu nad 90 %, otevřená okna. Na zdech takto přivedený vlhký vzduch kondenzuje. Důvodem vlhkého interiéru proto občas není vzlínající voda z okolní zeminy, ale vzdušná vlhkost, kterou si člověk v dobré víře sám pouští do domu

Osobní prohlídka nemovitosti je nezbytná

 

Když se vám do PRINSu ozve majitel domu, který má doma mokré zdi, jak postupujete?

Řešení je několik – mechanické, chemické, můžeme se zaměřit na příčiny, někdo chce jen potlačit důsledky. Lze to i kombinovat. Volbu řešení nejde udělat od stolu. Abych byl schopný navrhnout správný postup, musím dům vidět na vlastní oči.

Co vás na place zajímá?

Jestli dům stojí o samotě, nebo v zástavbě, jestli je ve svahu, z jakého materiálu je postavený, jestli má sklep nebo je podlaha pod okolním terénem. Potřebuju změřit vlhkost stěn a zjistit, jestli je ke zdem volný přístup. Abychom mohli podřezat zeď, musíme se tam dostat z obou stran. Když to nejde, použijeme jinou metodu.

Jak dlouho prohlídka na místě trvá?

Záleží na velikosti, typu a stavu nemovitosti. Běžná prohlídka rodinného domku zabere třeba dvě hodiny, rozhlédneme se po domě, zjistíme materiál zdí, změříme vlhkost, porovnáme situaci s půdorysem a po návratu vytvoříme nabídku. Když je problém domu komplexnější, musíme příčiny vlhkosti podrobně zmapovat – odborně se tomu říká vlhkostní průzkum s návrhem sanace zdiva. U větších nemovitostí s vyšší vlhkostí je potřeba projekt sanace vlhkého zdiva, který je součástí stavební dokumentace.

Kdy sanaci zdí řešit?

Ideálně na začátku rekonstrukce. Měla by to být jedna z prvních věcí. Pokud máte střechu a vyřešili jste odtok srážkové vody, můžete se do toho pustit. V případě, že řešíte následky havárie potrubí nebo zaneseného okapu, je samozřejmě nutné nejprve odstranit příčinu.

Podřezání domu, chemie, slabý proud nebo chytrá fasáda

 

Jaké sanační metody jsou dnes k dispozici?

Pokud se bavíme o řešení příčin vlhkosti, existují čtyři hlavní směry řešení. Mechanické, chemické, elektroosmóza a vzduchoizolace. Každé se hodí jindy, ale dají se i vhodně kombinovat.

Tak začněte s tou mechanickou izolací. Tou asi myslíte podřezání domu, že?

Buď zdivo podřežeme řetězovou pilou, nebo diamantovým lanem. Patří sem ale taky vrážení nerezových desek. Všechny metody jsou vysoce účinné a zbavíte se díky nim vlhkosti alespoň na 100 let. Na řezání pilou potřebujete průběžnou spáru, diamantové lano si poradí i bez spáry – samo si ji vytvoří klidně i v pískovci nebo žule. Potřebujete ale přístup ke zdi z obou stran. Pokud vás tam třeba soused nepustí, jsou lepší nerezové desky. To si představte jako zatloukání izolačního plechu do spáry.

Jak funguje to chemické řešení?

Jedná se o chemickou injektáž do zdi. Navrtáme díry do cihel a do dutin vstříkneme chemickou izolaci. Nedosáhnete tím 100% účinku jako u mechanické izolace, ale dá se to využít i vertikálně – třeba pokud dům trpí boční vlhkostí ze svahu. A chemie se uplatní i v situaci, kdy máte relativně zabydlený interiér, který nechcete proměnit v úplné staveniště.

Je to účinné i u kamenných zdí?

Pokud je daný druh kamene méně nasákavý, vytvoří se chemická izolace přes spáry a v dutinách zdiva, tzv. kavernách. Proto přidáme ještě jednu linii injektáže jako pojistku. Takže ano, chemie při použití kvalitního materiálu a při správném postupu funguje, i když máte zdi z pískovce, žuly nebo je zdivo různé lepené, jak to ve starých domech bývá.

Zmiňoval jste elektroosmózu, co je to?

To je už o něco sofistikovanější řešení, které využívá elektro–fyzikální principy. Osmóza je fyzikální jev, kdy molekuly putují od kladného pólu k zápornému. Funguje to třeba u těch stromů nebo hub – přitahují k sobě molekuly vody. My to dokážeme s pomocí vodičů a stejnosměrného proudu zvrátit a molekuly vody vypudíme ze zdiva zpátky do půdy.

Takže je ve zdi zařízení pod proudem, které vyhání vodu z domu?

Dá se to tak říct. Elektrické zařízení je umístěné na zdi, po obnažené zdi z něho vedou dráty, tzv. kontaktní a pásové vodiče z titanu nebo stříbra, ve kterých je velmi slabý proud o síle 2,6 V – pro člověka zcela neškodné hodnoty. Uzemněné je to elektrodami. Podmínkou je vodivé zdivo. Na cihlách to funguje skvěle, na kamenech hůře. Pokud máte starý dům z nepálených vepřovic, elektroomóza nemá smysl. Určitě bych lidem poradil, aby se vyhnuli nákupům zázračných krabiček do zásuvky, které jsou dostupné na e-shopech. Nabídka typů osmóz je velká a většina laiků se v ní nezorientuje. Proto by měl přínos technologie předem posoudit specialista. Změří vodivost zdiva nebo zemní odpor. Elektroosmóza je především stavební technologie, která vyžaduje kvalitní vodivé antikorozní materiály. Její účinnost se nedá posoudit od stolu.

Poslední metodou je vzduchoizolace, jaké jsou její výhody?

Jedná se o princip, který využívali už naši předkové. Izolace vzduchem přirozeně brání přenosu vlhkosti. Typickými příklady jsou vzduchoizolační kanály, které odlehčují stěnám od boční a půdní vlhkosti, nebo systém odvětrávaných podlah s využitím plastových prvků ve tvaru eskymáckého iglú. Nebo je možné do průřezu zdiva nainstalovat odvětrávající fasádní prvky – prouděním vzduchu se ze zdi odvádí vlhkost. Úspěšně se taková vzduchoizolace využívá třeba v Holandsku, kde s vlhkostí bojují neustále. Výhodou všech uvedených systémů je trvalá ochrana před zemní vlhkostí bez dalších provozních nákladů.

Svépomocí vlhkost ze zdiva nevyženete

 

Na kolik různé metody sanace vyjdou?

Řezání pilou do průběžné spáry začíná od 2 500 korun za metr. Diamantové lano je dražší a záleží, z jakého materiálu máte zdi – metr řezání cihly může být za 3 500 korun, žula vyjde i na 7 000 korun. Nerezové desky stojí kolem 4 000 korun za metr čtvereční izolované plochy zdiva. Cena chemické injektáže se pohybuje od 3 000 do 4 500 korun. Elektroosmóza vyjde tak na 5 000 korun za metr odvlhčované zdi. Stavebník by měl ale počítat s tím, že ceny se dneska hodně hýbou. Těžko předvídat, na kolik ho vyjde zakázka, kterou firma dokončí třeba za 12 měsíců.

Setkáváte se s tím, že stavebník chce šetřit a dělá si něco sám?

Samozřejmě. Češi jsou přirození kutilové. Ale zrovna u komplexní sanace zdiva to příliš nepomáhá – je to specializovaná činnost, která vyžaduje odborníka. Málokdo má potřebné stroje nebo zkušenosti s materiály, ze kterých jsou postavené staré domy. I chemické látky reagují pokaždé jinak. Není dobré zbytečně kopat do zdiva a ohrožovat stabilitu nemovitosti. Pokud něco řešit svépomocí, tak spíš lokální problémy a udržovací práce.

Tím se dostáváme k řešení důsledků vlhkosti. Čeho se dá dosáhnout?

Můžete zlikvidovat houby a plísně v místnosti. Používá se k tomu tzv. fogger, stroj na mlhu a různé postřiky. Pokud máte tzv. ionizér, zbavíte se v interiéru zápachu. Můžete taky vysušovat zdi odvlhčovačem, aplikovat protisolný nástřik nebo odsolovací omítky, které překryjí škaredé mapy. Ale i tady platí, že odborník přijde, zhodnotí situaci, přiveze si stroj a vyřeší to. Vám to bude svépomocí trvat déle. Opravdu záleží, jak k rekonstrukci domu přistupujete.