Živá, zdravá, ekologická… taková je permakulturní zahrada, inspiruje se totiž přirozenými ekosystémy z přírody. Vytvoření zahrady jsme shrnuli do 5 kroků a poradíme vám, jak na to. Od pozorování krajiny až po kompostování a přípravy na další sezonu.
Princip permakultury využijete klidně i na malé komunitní zahrádce ve městě nebo na balkoně.
Permakultura se inspiruje přírodou
V 70. letech biologové Bill Mollison a David Holmgren zkoumali, jak udržet krajinu a vodu v Austrálii zdravou. V zemědělství se totiž stále častěji používaly intenzivní a nešetrné techniky, a tak přišli s konceptem, který vychází z přírodních procesů – nazvali ho permakultura.
Jde o kombinaci tradičních principů, které napodobují fungování existujících ekosystémů v přírodě. Slovo permaculture vzniklo spojením „permanent“ a „agriculture“, což můžeme volně přeložit jako udržitelné (permanentní) zemědělství. Na chemii, umělé látky nebo nešetrné přístupy proto zapomeňte.
Dnes si pod permakulturou představte nejen živou zahrádku, ale i životní filosofii, kdy se lidé samozásobují, výrazně snižují odpad nebo efektivně nakládají s energií.
Tipy, se kterými snížíte odpad celé domácnosti >>
Co to je permakulturní zahrada
Zahrada rozvržená tak, aby se v ní ovoce, zelenina, bylinky, keře, stromky i třeba houby vzájemně podporovaly v růstu – významnou roli hrají i opylovači nebo hmyz.
Pokud vás láká permakultura, protože chcete mít bezúdržbovou zahrádku, vyvedeme vás z omylu – stejně jako u jiné zahrádky o ni budete muset pečovat a věnovat jí dostatek energie. Méně údržbové permakulturní zahrady se skládají hlavně ze stromků, keřů a trvalek.
Zjistěte, jak na jedlý les či jedlou zahradu ve městě. >>
Do zahrady, ve které uměle tvoříte funkční ekosystém, patří tato „pravidla“:
- Pozorujete, experimentujete a reagujete na změny.
- Využíváte energii a zdroje (třeba vodu) z obnovitelných zdrojů – a neplýtváte.
- Odpad vnímáte jako zdroj (například listí, posekanou trávu).
- Záměrně podporujete biologickou rozmanitosti (přilákáváte opylovače, ptáky, zahradě prospějí i domácí zvířata).
Pokud chcete do permakultury proniknout, odpíchněte se od tohoto článku. Provedeme vás 5 kroky pro založení permakulturní zahrady.
Ponořte se pak klidně i do knih, videí na internetu nebo navštivte některý ze vzdělávacích kurzů, existují kurzy pořádané naživo i online.
Úroda z permakulturní zahrádky je zdravá, při pěstování nepoužíváte žádnou chemii.
Krok 1: Nejdřív plánujte. A pozorujte krajinu
Před začátkem sezony se rozhodněte, kde přesně se do permakulturní zahrady pustíte a krajinu nejprve chvíli pozorujte. Shromažďuje se v některé části zahrady po dešti voda? Stojí na pozemku stromy, které blokují světlo? Kam svítí slunce ráno a kam odpoledne? Až pak promýšlejte, jaké plodiny a kam umístíte.
Pro permakulturní zahradu neexistuje žádná šablona a v tom je pro mnohé její přitažlivost – záleží jen na vás, jak ji navrhnete. Platí ovšem zásada, že byste měli volit rostliny, které se vzájemně podporují, stejně jako to funguje v přírodě.
Petr, který si permakulturní zahrádku založil před čtyřmi lety, říká, že inspiraci poskytnou tabulky rostlin, ze kterých vyčtete, jaké rostliny jsou nebo nejsou vhodné ke společnému pěstování. Najdete je v knihách i na internetu.
„Zaměřte se na výsadbu z rostlin, které z půdy čerpají odlišné živiny a podporují se, nepřekáží si. Dobrým příkladem jsou třeba tzv. tři sestřičky, způsob, kterým pěstovali rostliny severoameričtí indiáni. Vedle sebe zasadíte kukuřici a fazole, ty se pnou po stoncích kukuřice. Třetí sestrou je cuketa nebo tykev – plazí se po zemi, zvlhčuje půdu a zamezuje růstu plevele,“ vysvětluje Petr.
Krok 2: Design permakulturní zahrady
Rozložení permakulturní zahrady je důležité. Pokud ho pořádně promyslíte hned na začátku, nebudete se následující roky trápit. Ideálně si udělejte jednoduchý náčrt zahrady.
Ještě před sázením promyslete, kam umístíte trvalky, kam jednoletky a kolik místa rostliny zaberou až se časem rozrostou. Nezapomeňte ani na zdroj vody, pro permakulturní zahradu je ideální sběr dešťovky, rybníček, ale klidně můžete využít i přívod vody z domu.
Radíme, jak získat dotaci na zavedení systému pro sběr dešťové vody. >>
Pokud nemáte moc zkušeností se zahradničením nebo šetrnými přístupy, nemusíte mít pevný permakulturní návrh zahrady na roky dopředu, zkoušejte to klidně postupně. Stejně jako Petr. „Když jsem se vrhnul na svou první permakulturní zahradu, neměl jsem mnoho zkušeností, a tak jsem zahradu rozšiřoval postupně. Hodně mě baví experimentovat a zkoušet, co funguje,“ říká.
Na permakulturní zahradu patří i bylinky. Vedle toho, že dochutí vaření, odrazují i škůdce.
Krok 3: Připravte záhony
Permakultura vychází z co nejšetrnějších přístupů – při zakládání záhonů se zaměřte na mulčování. V přírodě probíhá automaticky – vše co odumře, se vrací do půdy a dodává jí živiny. Představte si třeba popadané listí ze stromů nebo posekanou trávu.
Při mulčování pokryjte povrch půdy odumřelým materiálem, vytvoří se z něj úrodný humus. Ten brání v růstu spoustě plevelů a tvoří vhodné mikroklima pro kořínky rostlin, které posléze zasadíte. „Na podzim pokrývám záhony listím, slámou a kompostem. Do začátku sezony se to rozloží a půdu krásně vyživí, pak můžete rovnou sázet,“ říká Petr.
Na zahradě můžete mít například kompostovací záhony, vyvýšené záhony, trvalky, jednoletky, stromky i samovýsevné rostliny.
Vybudujte na zahradě jezírko bez chemie. Poradíme, kde začít. >>
Krok 4: Nejdřív zasaďte trvalky, až pak jednoletky
V první fázi výsadby se zaměřte na trvalky, které se na zahradě objeví každý rok a stanou se její dlouhodobou součástí. Ideálně vyberte ty, které jsou pro okolní krajinu přirozené.
Sázet můžete ze semen, u těch ale chvíli trvá, než se přemění v rostliny a začnou plodit – pořiďte si přesázené rostliny nebo stromky, třeba ze školek v okolí, kde jsou už vysazené a zvyklé na klima, povětrnostní podmínky a půdu. Řada semínek prodávaných v obchodech byla původně vytvořena pro intenzivní pěstování a vyrůstají z nich plody stejných tvarů a barev, další semena těchto rostlin pak příliš neplodí – těm se vyhněte.
„Trvalky můžete sázet blíž k sobě, než se běžně doporučuje – pak vyberete ty nejzdravější rostliny a zbytek využijete třeba na kompost. Hustější výsadba zpočátku zamezí i růstu plevele,“ vysvětluje Petr. A vysvětluje, že plevel omezíte i tím, že „půdu okolo rostlin přikryjete třeba posekanou trávou, kůrou nebo třeba recyklovaným kartonem bez příměsí. Vrstva růst plevele zpomalí nebo ho úplně zastaví.“
Dále se zaměřte na jednoletky či letničky. Prvních pár let trvá, než se trvalky zakoření a rozrostou, na zahradě budete mít hodně prostoru. Zkuste třeba hrášek, rajčata, papriky, dýně nebo bylinky. „K zaplnění místa se hodí slunečnice. Na údržbu jsou nenáročné, získáte z nich semínka, a když na konci sezony velké stonky posekáte, vrátíte do půdy spoustu živin,“ radí Petr.
Nezapomeňte ani na květiny, které přilákají opylovače, nebo rostliny, které přitáhnou predátory, co se živí škůdci – jde třeba o slunéčka, která požírají mšice. Do zahrady je přivábíte zasazením kopřiv, pampelišek či řebříčku.
Láká vás včelaření? Dnes je podle Milana Čalouna hlavním úkolem včelaře, aby včelstvo přežilo. >>
Mulčování probíhá v krajině přirozeně, odumřelá hmota vrací půdě živiny.
Krok 5: Pozorujte, jak zahrada funguje a experimentujte
Odkrývejte, jak vaše zahrada pracuje. Jaké přitahuje živočichy, jaké druhy květin na ní kvetou. Kromě první sklizně vám v prvním roce bude odměnou pozorování toho, co se daří a funguje.
Až se bude sezona chýlit ke konci, budete mít nejspíš spoustu rostlinného materiálu. Pusťte se do kompostování a připravte si půdu bohatou na živiny. Posekané stonky, trávu, listy… házejte na otevřenou kupu, ideálně velikosti do pasu až po ramena. Právě dostatečně velké kupy se uvnitř prohřejí (na 40 až 50 °C) a zahubí semena plevelů. Případně využije kompostovací nádoby, tzv. kompostéry.
Pokud vás permakulturní zahrada zaujala, věříme, že už se vám rýsuje v hlavě.