Maliny či ostružiny jsou skoro bezúdržbové, více péče potřebují vybrané druhy zeleniny. Zahradní architektka Anna Petříková nám vysvětlila, jak může vypadat jedlá zahrada, proč skleník není pro každého a jakým rostlinám se daří na balkóně.
Co všechno musím promyslet, než na zahradě začnu pěstovat ovocné stromy, jedlé keře nebo třeba zeleninu?
Ujasněte si, na které světové strany je zahrada orientovaná, v jaké nadmořské výšce, jaké máte zdroje vody k zalévání nebo jak úrodná je tam půda. A hlavně kolik máte na péči o zahrádku času. Než začnete sázet, musíte pozemek několikrát odplevelit a půdu připravit. Zahrádka samozřejmě nemusí být jen jedlá – snadno spolu mohou růst okrasné a jedlé rostliny a dokonce se mohou navzájem podporovat. Budete z ní mít užitek a radost po celou sezonu.
Řekněme tedy, že mám klasickou menší zahradu ve městě. Co všechno tam vypěstuju?
Pokud bude v centru města, obklopená světlými fasádami, které odráží slunce, musíte ji hodně zalévat nebo přistínit. K zalévání potřebujete přípojku k vodovodnímu řadu nebo ideálně nádobu na sběr dešťovky. Vodu můžete zachytávat ze střechy do retenční nádrže pod okapem, což je ekonomičtější i ekologičtější varianta než odebírání pitné vody z řadu. Když máte dobrou půdu a dostatek vody a světla, můžete pěstovat prakticky cokoliv: od brambor, petržele, řepy, špenátu přes saláty, maliny, rybízy, angrešt až po ovocné stromy.
Více tipů, jak využít dešťovku v domě i na zahradě >>.
Podle čeho se mám rozhodnout, co budu pěstovat?
Pokud máte ideální podmínky k pěstování, tedy dostatek světla a vody, dobrou půdu, pak jen záleží na tom, kolik máte času na péči a jak chcete ze zahrady těžit. Pokud moc času nemáte a na zahradě chcete spíš relaxovat, zvolte třeba živý plot z nenáročných keřů. Maliny, ostružiny, dříny, arónie nebo rakytník jsou skoro bezúdržbové, jen některé z nich musíte trochu hlídat, aby se nerozrostly po celé zahradě. Jednoduché na pěstování jsou také bylinky, ty je potřeba čas od času vyplít. Zelenina je nejnáročnější. Záleží na druhu, ale většina z nich potřebuje hodně vody, živin a slunce.
A jak je to s ovocnými stromy?
Stromy jsou speciální kategorie. U nich je nutné si nejdříve nastudovat, jak je správně pěstovat. Musíte třeba správným výchovným řezem zapěstovat korunu tak, aby byl strom zdravý a v budoucnu dobře plodil. Ovocné stromy s vyššími kmeny okolo sebe také potřebují docela dost prostoru.
Když zkombinujete okrasné a jedlé rostliny, bude zahrádka po celou sezonu kvést a plodit. Zdroj: Květosady
Jak celou zahradu správně seskládat a kdy je dobré vzít si k ruce odborníka?
Podle mě jsou dvě cesty, jak k pěstování přistoupit. Ta první je přizvat někoho, kdo se tomu profesně věnuje. Pokud chcete, aby zahrada vypadala hezky a fungovala jako celek, oslovte zahradního architekta. Vyřeší za vás spoustu detailů, které by vás třeba nenapadly – jak zahradu sestavit tak, aby na ní vždy něco kvetlo a plodilo nebo kam umístit chodníčky či kompost. Pokud potřebujete poradit s pár praktickými věcmi, jako je řez stromů nebo výběr odrůd ovocných keřů, poraďte se se zahradníkem. Nebo zvolte jinou cestu – pusťte se do toho sami, hodně studujte a zkoušejte. Pro mnoho lidí je to nejzábavnější způsob zahradničení. Pak je potřeba připravit se na omyly, nevyhnutelně nějaké přijdou.
Přečtěte si návod zahradního architekta, jak založit zahradu. >>
Pro koho je vhodný skleník?
Pro lidi, kteří na něj mají čas. Skleník je uzavřená struktura, kam neprší a vyžaduje každodenní zalévání. Taky je potřeba ho přes den větrat a na noc zase zavírat. Je dobré ho umístit někam, kde není přímé slunce a zároveň ani moc stín. Skleník se u nás používá hlavně na teplomilné rostliny, které v českých podmínkách obtížně vypěstujete – lilky, okurky, papriky nebo melouny, ale dobře v něm rostou také saláty, květák či brokolice. Pro potřeby běžného pěstitele se hodí skleník o velikosti přibližně 5 × 3 metry (nebo menší). Větší skleník má sice lepší mikroklima, ale je náročnější na péči.
Jedním ze způsobů, jak zahradu provozovat, je tzv. přírodní zahrada. O co přesně jde?
Jde o snahu přiblížit zahradu co nejvíce přirozenému společenstvu rostlin v přírodě – pěstujete jen rostliny, které se na to místo hodí dle světelných podmínek, nadmořské výšky a množství dostupné vody na pozemku. Na přírodních zahradách nepoužíváme chemické přípravky k odplevelení, umělá hnojiva nebo pesticidy. K mojí radosti zájem o přírodní zahrady hodně roste. Zejména u mladých rodin se setkávám s tím, že nad zahradami přemýšlejí ekologicky a chtějí se o ně starat šetrněji a udržitelněji.
Dalším ze současných trendů je jedlý les. Co si pod tím mám představit?
Jedlý les je pojem z permakultury. Jde o to napodobit patra, které přirozeně existují v přírodě – v tom nejvyšším jsou stromy, pod nimi keře a pak ještě bylinné patro. Ale plodící byliny a keře potřebují hodně slunce a neprospěje jim, když je stromy v budoucnu zastíní. Taková nahusto osázená plocha podle mě může dobře fungovat do doby, než se koruny stromů rozkošatí, zastíní spodní patro a rostliny pod nimi pak nebudou dobře prospívat a plodit. Pokud chcete jedlý les, zvolte spíš řidší výsadbu stromů, kde se v dostatečně velkém prostoru mezi stromy pěstují další rostliny, ať už jde o keře nebo bylinné patro.
Pokud chcete, aby zahrada vypadala hezky a fungovala jako celek, oslovte zahradního architekta. Promyslí každý detail. Zdroj: Zahradarium
Co když zahradu nemám a chci pěstovat na balkóně či na dvorečku? Co musím promyslet?
U balkónů velmi záleží, na kterou stranu jsou orientované. Nejnáročnější je severní strana, kde svítí málo světla a dařit se tam bude nejspíš jen bylinkám. Naopak na východní straně vypěstujete téměř cokoliv, když rostliny budete hodně zalévat. A na jižní straně, která je hodně výsušná, v letních měsících použijte zastínění, třeba plachtu. Pokud nemáte čas rostliny zalévat, využijte samozavlažovací truhlíky nebo zavlažovací systémy, které to částečně obstarají za vás.
Je lepší na balkóně pěstovat v květináčích nebo v pytlích?
Já mám raději spíš kvalitnější a pevnější květináče s co největší plochou, které déle vydrží a zadrží víc vody. Jen je potřeba dát pozor na dostatečnou nosnost konstrukce balkónu, substrát v květináčích po namočení dost ztěžkne. Pěstuju v nich různé druhy rostlin, kombinuju třeba rajčata a bylinky jako je bazalka. Skvělými rostlinami na balkóny jsou popínavky s jedlými plody, které se mohou vyšplhat po připravené konstrukci. Třeba minikiwi, kustovnice nebo réva vinná. Můžete je jíst a navíc na balkóně hezky vypadají.
Pomůžeme vám financovat úpravy na zahradě či nádrž na dešťovku
Se samotnou péčí o jabloně a rajčata vám v Modré pyramidě nepomůžeme, podpoříme vás ale Rychloúvěrem, se kterým zainvestujete do služby zahradního architekta, stavby skleníku nebo úprav pozemku. A nabízíme také Rychloúvěr na udržitelné bydlení, který můžete využít třeba na zádrž dešťovky.