Dešťovku použijete na zalévání, praní i splachování. Architekta Jana Kurze jsme se zeptali, jak rekonstruovat s ohledem na využití dešťové vody a jaké zahradní úpravy pomohou zavlažování stromů. Podívali jsme se i na to, do jakých nádob je vhodné dešťovku sbírat.
Dešťová voda nahradí polovinu celkové spotřeby
V domácnosti spotřebujete polovinu vody na splachování, praní, zalévání, úklid a mytí auta. Pokud dešťovou vodu zavedete do domu a nevyužitou dešťovku vypustíte do země, ušetříte peníze i zásoby vody v přírodě.
Nešetrné hospodaření s vodou totiž vede k vysychání podzemních zdrojů vody a snižování hladiny řek. Snížením odběru vody z vodovodu a vracením dešťovky do půdy tomu předcházíme.
„Historicky nebyl v české kotlině s nedostatkem vody problém. Hospodaření s dešťovou vodou se řeší více až od roku 2005, kdy udeřila velká sucha. Pomáhají tomu i poskytované dotace a odrazilo se to v legislativě. Stavební zákon ukládá povinnost zpracovat nevyužitou dešťovou vodu přímo na pozemku,“ vysvětluje Jan Kurz, spoluzakladatel KURZ architects.
Potřebujete systém na zadržování vody
Dešťová voda se svádí do podzemní nádrže. Abyste vypočetli správnou velikost nádrže a měli vody dost, potřebujete znát plochu střechy, úhrn srážek v oblasti, spotřebu v domácnosti a na zahradě.
Celý systém funguje takto:
- dešťová voda je svedená okapem ze střech a do nádrže protéká přes filtr, který zachytí mechanické nečistoty jako listí nebo větvičky,
- z nádrže je voda čerpadlem vedená do domu,
- ve sklepě, garáži nebo technické místnosti je řídicí jednotka, která rozpozná množství vody v nádrži a při poklesu hladiny přepne na odběr z vodovodního řadu,
- přebytečná dešťová voda jde z nádrže přepadem do zasakovacího tunelu, přes který se postupně vypouští do půdy.
„Pokud stojí váš dům na samotě nebo mimo zástavbu, přichází v úvahu přírodě blízká řešení odvodu přebytečné vody. Svedete ji třeba do tůně nebo vsakovací jámy, která se zasype kamením. Voda se z ní pozvolna odpařuje i vsakuje do půdy,“ popisuje Jan Kurz.
Zeptali jsme se odborníka, jak na plánování zahrady >>
Při rekonstrukci vás potrápí rozvody a umístění nádrže
„Podle legislativy musíte pro užitkovou (dešťovou) a pitnou vodu vybudovat oddělené rozvody. Přívod dešťové vody do domu se proto vyplatí řešit při velké rekonstrukci, kdy chystáte zásah do nosných konstrukcí i rozvodů,“ popisuje Jan Kurz.
Další pravidla se vztahují k umístění nádrže. Aby se v ní voda nekazila, musí si držet stabilní teplotu, která nepřekročí 16 °C. Proto se umisťují nádrže na vodu pod zem, případně do sklepa.
„Když nelze nádrž umístit pod dům a chcete ji dát vedle domu, kopete jámu do hloubky 3 metrů. To je rizikové kvůli statickému narušení domu a potřebujete odborníka, který situaci posoudí. Někdy ale najdete řešení přímo na pozemku objektu a kopat nemusíte. U hospodářských stavení bývají 40–50 kubíků velké jímky, které lze pro zadržování dešťové vody využít. Našli jsme právě takovou na našem pozemku. Jímku jsme vyčistili, vyfoliovali, svádíme tam vodu ze střech a používáme ji pro zavlažování,“ vysvětluje Jan Kurz.
Pokud přemýšlíte o rekonstrukci a využívání dešťovky na chalupě, kam jezdíte jen o víkendech nebo v sezoně, zvažte, jestli se vám to vůbec vyplatí. „Úspora patrně nebude tak velká a čerpadlům navíc nesvědčí nárazový provoz. Řešení přívodu dešťovky do domu se vyplatí spíš u objektů pro stálé bydlení,“ upozorňuje Jan Kurz.
Rozsáhlou rekonstrukci zvládnete s Hypoúvěrem >>
Na zavlažování postačí i sud nebo plastová nádrž
Pokud se nechystáte na velkou rekonstrukci, ale také nechcete, aby dešťovka přišla nazmar, zužitkujte ji alespoň na zavlažení zahrady. V některých případech se hodí vytvořit na zahradě vsakovací jámy.
"Na pozemcích starých domů často narazíte na vzrostlé stromy, které s rostoucím věkem hůře reagují na změny počasí a období sucha. Výkyvy můžete kompenzovat například vytvořením vsakovacích jam a rýh, do kterých svedete část dešťové vody ze střechy. Voda se v půdě drží a strom z ní může čerpat v období nedostatku,“ popisuje Jan Kurz."
Další možností, jak využít dešťovku pro zálivku, je svést ji okapem ze střechy do sudu nebo nádrže. Dejte ale pozor na povrch střechy – u plechové hrozí uvolňování toxických látek ze starého nátěru. Voda ze střechy pokryté asfaltem nebo eternitem není bezpečná vůbec, materiály obsahují zdraví škodlivý azbest.
Ideální je pozinkovaný nebo nerezový sud s poklopem nebo uzavřená plastová nádrž (seženete různé tvary i design). Tyto materiály nevyžadují téměř žádnou údržbu a poklop
zabrání znečištění vody. Oproti tomu sudy z plechu vyžadují pravidelný ochranný nátěr a kontrolu, zdali nekorodují.
Na okapový svod napojíte tzv. sběrač dešťové vody, který zároveň filtruje listí nebo větvičky a zabrání přetečení nádrže. Na nádrži je kohout, kterým si natočíte vodu do konve nebo pořídíte čerpadlo a připojíte na něj hadici.
Voda v nadzemní nádrži se může v teplém počasí zkazit. Pokud v ní stojí dlouho, raději ji vypusťte. Před prvním mrazem nádrž zazimujete. Existují sběrače vody se zimním a letním režimem. Nastavíte ho tak, aby voda netekla do nádrže, ale pokračovala okapem ven. Ideální ale je uklidit nádrž na suché místo.