Miliony nenaspoříme. Ale pomůžeme jim a nemusíme se na stará kolena učit novoty o investování. Místo toho se radši věnujeme zahrádce, rodině a tomu, co nás baví. Tři babičky vysvětlují, proč vnoučatům založily stavební spoření. Přečtěte si, jak zástupkyně starší generace přemýšlí nad odkládáním peněz pro mladé.
Marie, Zdeňka a Věra. Tři dámy v důchodovém věku z Prahy, Třeboně a Dolního Újezdu u Litomyšle. Každá má trochu jiný příběh, ale všechny tři odkládají svým vnoučatům na spořicí účet – po pár stovkách měsíčně, nebo jednorázově na konci roku jako dárek k Vánocům. Všechny chtějí vnoučatům dát „něco do začátku“.
Odhodit 1 500 měsíčně, to zvládnu
Žije v malém domku na okraji Prahy, společně s dcerou a čtyřletou vnučkou. Marie je čerstvě v důchodu, a protože bydlí ve vlastním, jsou její životní náklady vcelku nízké. „Z důchodu si sice nemůžu vyskakovat, ale když zaplatím zálohy na energie, telefon a další výdaje, zbyde mi pár tisícovek,“ nechává Marie nahlédnout do své peněženky.
Díky tomu může jednou ročně vyrazit na lázeňskou kúru do oblíbených Karlových Varů a bez velkého omezování dává peníze bokem pro malou vnučku. „Dcera má dobrou práci s nadprůměrným platem, proto nepotřebuje přispívat na provoz. Bohužel se ale rozešla s partnerem a vnímám, že dnešní doba je hodně nejistá.“
Dcera a vnučka bydlí v patře nad Marií a ta jim pomáhá třeba tím, že vnučku vyzvedne ze školky nebo ji pohlídá, když je potřeba. „A kromě toho vnučce platím stavebko. Posílám jí tam zhruba 1500 korun každý měsíc, aby měla od státu co největší příspěvek. Vyřídím to vždycky na poště, když si jdu pro důchod.“
Marie si pochvaluje, že si vnučka v 18 letech sama rozhodne, na co peníze využije. „Možná úspory použije na vlastní bydlení, možná si zaplatí školu. Nechám to na ní. Chci jí prostě trochu umést cestičku.“
Vnoučatům už bylo osmnáct. Dám jim základ, zbytek si doplatí
Jednoduchost stavebního spoření si pochvaluje i Zdeňka, která žije s manželem v Třeboni. „Nějaké akcie, investiční fondy nebo nákup zlata, to není nic pro mě. Vůbec se v tom nevyznám a upřímně řečeno, ani se v tom vyznat nechci. Stavební spoření je pro mě jistota. Úrok sice není závratný, ale je to pojištěné a stát přidává peníze ze svého,“ popisuje Jihočeška, která má dva dospělé vnuky ve věku 20 a 22 let.
„Oba kluci studují v Budějovicích. Rádi jim sem tam dáme pětistovku do kapsy a před Vánoci jim ještě vložíme peníze na spořicí účet. Nemusíme vymýšlet dárky. Předáme jim obálku, kde najdou výpis z účtu,“ směje se Zdeňka. „Poprvé se na to moc netvářili, ale teď si z toho vždycky děláme u stromečku srandu – babka s dědou a jejich obálky pro budoucnost.“
Ukládání peněz na budoucnost je téma, které mezi prarodiči rezonuje. „Rodiče nás tak vychovali. ‚Vždycky mysli na zadní vrátka‘, říkávala maminka. A chtěla bych podobné uvažování předat i vnukům. Jsou rozumní, ale přece jen to je už úplně jiná generace,” zamýšlí se Zdeňka.
Zdeňka s manželem letos vyzkouší novinku. „Dáme jim o Vánocích obálku, kde bude výpis jen s 15 000 korunami. A jsme zvědaví, jestli si zbylých 5 000 korun doplatí ze svého, aby dostali plný státní příspěvek,“ prozrazuje Zdeňka recept, jak chce vnuky přimět, aby se nad spořením více zamysleli. „Jsem zvědavá, jestli to udělají. Hlavu na to mají.“
Mám pět vnoučat, spořím jim po pár stovkách
V jiné situaci je Věra z východních Čech. Má už pět vnoučat, a proto jim spoří jenom po stovkách. „Když máte všechno násobit pěti, tak už to dost zahýbe rozpočtem. Ale přece nebudu podporovat jen nejstaršího vnuka. Chci, aby dostali všichni stejně,” vysvětluje svůj přístup Věra.
Paní Věra měla před lety vlastní stavební spoření a peníze po šesti letech využila na krásnou dovolenou v rakouských Alpách. Pravidla stavebka proto dobře zná a oceňuje, že není nucená posílat peníze na účty vnoučat za všech okolností. „Když mi to nevyjde, tak prostě peníze nepošlu. Vnoučata sice dostanou od státu míň peněz, ale spoření běží normálně dál,” popisuje výhodu.
Podívejme se na podmínky spoření pro vnoučata podrobněji:
- Stavebko dětem do 18 let může založit pouze zákonný zástupce. Pokud to chcete udělat vy jako prarodič, potřebujete k tomu plnou moc, nebo vyšlete na schůzku s poradcem mladší generaci.
- Platby na účet stavebního spoření ale může posílat kdokoli. Rodiče dítěte, vy nebo klidně teenager, který si něco vydělal na brigádě.
- Úspory na stavebku patří vašemu vnoučeti. Může je vybrat ale až ve chvíli, kdy oslaví 18. narozeniny. A nebo bude spořit dál.
Státní příspěvek, pojištěný vklad a jednoduchý princip
Všechny tři dámy se shodují na tom, že je pro ně u investic důležitá jistota. Nevydělají milion, ale o peníze nepřijdou.
A velkou roli při rozhodování o zřízení stavebka hrál i státní příspěvek. „Inflace tady je. Ale věřím tomu, že 2 000 korun od státu a úrok od banky rozdíl vyrovnají,” shrnuje své uvažování o investování Zdeňka.
Pokud máte i vy zájem o stavební spoření pro vnoučata, ozvěte se některému z poradců Modré pyramidy. Rádi vám všechno vysvětlí do nejmenšího detailu.