Zvažujete instalaci fotovoltaických panelů na střechu? Ať už chcete ušetřit nebo čerpat více zelené energie, teď je na to správný čas – stát na instalaci panelů přispívá z různých dotací. A když vše klapne, budete mít zafixovanou cenu elektřiny na celé čtvrtstoletí. Představíme vám základy, které byste měli znát, než si montáž objednáte.
1. Jak funguje fotovoltaická elektrárna?
Fotovoltaika využívá k výrobě elektřiny sluneční záření. Funguje tak, že přeměňuje energii ze slunce, která dopadá na panely, na stejnosměrný proud. Odtud energie putuje do střídače, kde se změní ve střídavý proud, který využijete úplně stejně jako běžnou elektřinu – k ohřevu vody nebo třeba napájení spotřebičů.
Nevyužitou energii můžete ukládat do baterie a použít později, třeba v noci, když slunce nesvítí nebo když nastane blackout – výpadek dodávky elektřiny.
2. Komu se vyplatí pořídit si fotovoltaickou elektrárnu?
Vlastní zdroj elektřiny se vyplatí téměř každému, kdo má vhodně orientovanou střechu. Ta by měla směřovat buď na východ/západ, nebo na jih. Severní strana je pro fotovoltaiku nepoužitelná.
Se solárními panely ušetří jak domácnosti a firmy, tak vlastníci bytových domů. V měsících, kdy svítí slunce, získávají levnou energii pro napájení spotřebičů, ohřev užitkové vody, bazénu nebo třeba vířivky. Logicky nejvíce ušetří ti, kdo mají většinu spotřebičů na elektřinu.
„Abyste využili maximum vyrobené energie, přizpůsobte jí svůj denní rytmus. Využívejte odložený start u spotřebičů a pouštějte je přes den, kdy fotovoltaika vyrábí nejvíc. Pokud máte i bateriové úložiště, můžete vlastní zelenou energii využívat i ve večerních hodinách. S dobře dimenzovanou elektrárnou tak domácnost od jara do podzimu může být na síti téměř nezávislá,“ radí Jaroslav Šuvarský, zakladatel firmy S-Power Energies, která se věnuje instalaci fotovoltaických elektráren.
Fotovoltaika není výsadou rodinných domů – díky legislativním změnám ji od letoška mohou snadněji využívat také obyvatelé bytových domů. Zdroj: S-Power Energies
3. Jaký je rozdíl mezi fotovoltaickou elektrárnou (FVE) a solárními panely?
Na střechách se setkáte se dvěma typy panelů. Na první pohled vypadají podobně, liší se ale materiálem i způsobem, jak využívají energii. Často se proto vzájemně doplňují.
Fotovoltaický panel je součástí fotovoltaické elektrárny. Umisťuje se hlavně na střechy rodinných domů a slouží k výrobě elektřiny. Společně se střídačem a bateriemi tvoří propojený systém, který slouží k napájení domácnosti či ohřevu vody. Nevyužitou energii ukládáte do baterií nebo můžete přetoky prodávat do distribuční sítě.
Oproti solárnímu kolektoru je fotovoltaický panel poměrně tenký a lehký. Přeměňuje sluneční světlo na elektřinu. Nevýhodou oproti solárním panelům je velká počáteční investice – cena za fotovoltaický panel se pohybuje od 4 do 8 tisíc korun. Tyto panely také na střeše zaberou více místa – na rodinném domě jich potřebujete obvykle 12 až 20.
Solární termický systém nevyrábí elektřinu, slouží jen k ohřevu vody. Solárních kolektorů je obvykle na střeše méně než fotovoltaických panelů – na rodinný dům postačí 2–4 kolektory. Jeden panel vás vyjde na 12 až 35 tisíc korun. V letním období jsou z hlediska účinnosti výhodnější než fotovoltaické panely, v zimě je tomu naopak.
4. Jak poznám, jestli se na mou střechu fotovoltaika hodí?
Než se pustíte do obvolávání montážních firem, které vám soláry nainstalují, ujistěte se, že:
- máte na střeše volnou plochu o velikosti minimálně 20 m²,
- panely mohou směřovat na vhodnou světovou stranu – tj. kteroukoliv, krom severní,
- střecha není zastíněná (například stromy),
- střecha je v dobrém technickém stavu – z pevného materiálu, po kterém mohou montéři chodit,
- instalaci panelů nebrání přílišná členitost střechy – komíny, střešní okna, světlíky, antény, wifi přijímače, satelity.
O tom, kam nejlépe panely umístit, se pak poraďte s technikem, který se na fotovoltaiku specializuje.
5. Vystačí mi energie z fotovoltaiky i v zimě?
Fotovoltaický systém vyrábí elektřinu po celý rok, včetně zimy. Protože jsou ale v chladnějších měsících kratší dny a slunce tolik nesvítí, vyrobí fotovoltaika elektřiny daleko méně – jen asi 20 % oproti letním měsícům. V zimě tak musíte čerpat energii i z distribuční sítě.
Ač v zimě fotovoltaická elektrárna jede na minimum, v součtu se vyplatí – vyrobí tolik energie, že s ní ročně ušetříte až 80 % nákladů za energie.
6. Budu díky fotovoltaice v zimě levně topit?
Jedná se o jeden z častých mýtů. V našich geografických podmínkách fotovoltaika v zimě funguje na minimální výkon a k vytápění nestačí. Proto musíte využít ještě jiný zdroj, třeba tepelné čerpadlo. Stejně jako na fotovoltaickou elektrárnu na něj využijete podporu z dotace.
„K vytápění v zimních měsících se hodí tepelné čerpadlo, které umí topit až čtyřikrát efektivněji než elektrokotel, v letních měsících se navíc může postarat o chlazení. Nejenže je v tom lepší a levnější než klimatizace, ale správně zvolená technologie si skvěle rozumí právě s fotovoltaikou,“ doporučuje Šuvarský.
7. Zajistí mi fotovoltaika elektřinu během blackoutu?
Fotovoltaika na střeše ještě neznamená, že jste automaticky nezávislí na distribuční síti. Existují sice ostrovní systémy, kdy daný dům funguje jen z vlastních zdrojů, u nás ale vzhledem ke geografickým podmínkám většina domů s fotovoltaikou čerpá navíc i elektřinu ze sítě, a tudíž i je může blackout ohrozit.
„Když dojde v centrální síti k výpadku, obvykle je bez proudu i dům se střešní fotovoltaikou. Výjimku představují instalace, které mají bateriový systém. Musíte si ale dopředu nastavit, které spotřebiče budou v případě blackoutu zahrnuté v záložním okruhu – typicky je to třeba wifi, pár světel nebo několik zásuvek. Pak můžete doma svítit i ve chvíli, kdy sousedé sedí při svíčkách,“ vysvětluje odborník z S-Power Energies.
8. Jaká je návratnost při pořízení fotovoltaické elektrárny?
Záleží na tom, jakou sestavu si pořídíte – kolik bude mít panelů, jaký střídač, jestli s/bez baterií a kolik procent vyrobené energie v domácnosti využijete.
„Platí jednoduché pravidlo: Čím víc vlastní elektřiny využijete, tím rychleji se vám investice vrátí. Třeba u naší sestavy S-Power MIDI využijete až 90 % energie, zvlášť pokud se letní přebytky využijí k ohřevu vody v bazénu nebo vířivce, případně k napájení klimatizace. Investice se pak při současných cenách vrátí už za necelých pět let. Panely mají garantovanou životnost 25 let, takže po pěti letech už vám jen vydělávají,“ říká Jaroslav Šuvarský.
Odborník na fotovoltaiku upřesňuje, že při výpočtu návratnosti musíte počítat i s inflací a zdražováním energií. „Kouzlo fotovoltaiky spočívá v tom, že si na celé čtvrtstoletí fixujete cenu elektřiny. Vaše zelená elektřina ze střešní elektrárny bude pořád stejně levná, bez ohledu na to, jak rostou náklady všem okolo.“
Tip pro výpočet návratnosti: Vydělte celou svou investici celkovým množstvím elektřiny, které elektrárna vyrobí za 25 let. Tím vypočítáte cenu za 1 kWh, která se 25 let nehne. Pokud zahrnete vliv inflace, bude dokonce rok od roku levnější.
Láká vás fotovoltaika? Stačí mít na střeše volnou plochu o velikosti minimálně 20 m², která není orientovaná na sever. Zdroj: S-Power Energies
9. Kolik stojí fotovoltaická elektrárna?
Záleží na instalovaném výkonu elektrárny (ten se odvíjí od reálné spotřeby domácnosti) a od technologií, které si zvolíte.
Můžete mít základní malou fotovoltaiku, která pomáhá pouze s ohřevem vody. V takovém případě energie ani neproudí do spotřebičů. Takové řešení je vhodné například pro seniory, kteří řeší každou korunu. V současné době existuje dotace Nová zelená úsporám Light, která pokrývá až 100 % těchto jednoduchých sestav.
Pokud chcete využívat vytvořenou energii i pro spotřebiče a zároveň investovat co nejméně, pořiďte si tzv. jednofázovou fotovoltaiku bez baterie. Elektřina ze slunce pak po jedné fázi proudí k vybraným spotřebičům a nevyužité přebytky pomáhají ohřívat vodu. Výhodou jsou nízké náklady a přívětivá dotace, která pokrývá i víc než polovinu investice. Reálné náklady u takové sestavy se pohybují kolem 60 000 Kč.
Další možností je pořídit si výkonnější třífázovou fotovoltaiku. Díky lepšímu střídači energie z elektrárny proudí do všech fází v domě, tudíž není třeba složitě vybírat spotřebiče, ke kterým se zelená energie dostane. Přebytky znovu putují do ohřevu vody. Pokud navíc takovou sestavu doplníte o bateriové úložiště, můžete vlastní energii používat i po západu slunce. Je možné nastavit i funkci backup, která vám zaručí elektřinu pro vybrané spotřebiče i v případě výpadku. I v tomto případě lze víc než polovinu investice pokrýt dotací programu Nová zelená úsporám. Například ve společnosti S-Power Energies má takové parametry sestava S-Power MIDI, kterou lze po odečtení dotace pořídit za necelých 175 000 Kč.
10. Jaké dotace na fotovoltaiku můžu žádat?
Aktuálně běží 3 státní dotační programy, díky kterým získáte 60 až 200 tisíc na pořízení fotovoltaických panelů. Jsou to:
1) Nová zelená úsporám
Žádat mohou majitelé rodinných a bytových domů v Česku, kteří uvažují o instalaci fotovoltaické elektrárny s akumulací do baterií nebo do ohřevu teplé užitkové vody. Dotace pokryje až 50 % tzv. způsobilých výdajů, získat můžete i 200 000 Kč. Peníze získáte až zpětně po dokončení rekonstrukce. Pokud peníze na fotovoltaiku nemáte naspořené, pomůže vám náš Rychloúvěr.
Přečtěte si více o dotaci Nová zelená úsporám >>
2) Nová zelená úsporám Light
Dotace určená nízkopříjmovým domácnostem, tedy seniorům, invalidním důchodcům a lidem pobírajícím dávky na bydlení. Krom menších renovací, například výměny dveří, pokryje pořízení solárních systémů na ohřev vody ve výši 90 tisíc korun. Peníze dostanete předem (před provedením prací) formou zálohy.
3) Oprav dům po babičce
Z této dotace můžete financovat rozsáhlou renovaci domu nebo chaty. Podmínkou je, že nemovitost vlastníte, máte v ní trvalý pobyt a plánujete ji kompletně zateplit. Z dotace vám stát proplatí až 50 % a krom zateplení přispěje i na další úsporná opatření, třeba instalaci fotovoltaického systému až ve výši 200 000 Kč. Dotaci obdržíte předem.
Více o dotaci Oprav si dům po babičce >>