Zelená střecha: co to je a jak na ni finančně dosáhnete

Na zelené střechy dnes narazíte na rodinných domech, bytovkách i na firemních budovách ve městech. Jde o uměle vytvořenou vegetaci na střeše, která přispívá ke zlepšení životního prostředí a chrání střechu před opotřebením a přehříváním. Přečtěte si, jestli je vhodná i pro váš dům a jak na ni jednoduše dosáhnete díky Rychloúvěru a dotacím.

Zelenou střechu si zařídíte klidně jako skoro bezúdržbovou zelenou plochu, příjemný kout k relaxaci nebo zahradu, která vám chybí kolem domu. Je vhodná na střechu domu, pergolu, altán i garáž. Stačí, když svou představu předáte projektantovi a on vám na základě statiky navrhne vhodnou variantu. A klidně si tam zasadíte trávu, bylinky, zeleninu či stromy.

„V městech pomáhají zelené střechy zadržovat srážkovou vodu na místě, kam spadla, aby neodtékala pryč kanalizací. Zároveň ji odpařováním vracejí částečně do ovzduší. Díky tomu se města nepřehřívají a kanalizace nemusí odolávat velkému náporu srážkové vody. A pak je tu hmyz a drobní živočichové, kterým se střechou vracíme přirozenou plochu, kam můžou za potravou,“ vysvětluje Filip Vrba, technický expert firmy Coleman, která se specializuje na střešní a fasádní systémy.

Když je střecha hotová, skládá se z několika vrstev, které zabraňují vlhkosti i kořenům rostlin, aby se pustily do konstrukce domu. Rostliny na střeše vysázíte po celém povrchu, nebo jen na několika místech, abyste si na zbytku prostoru třeba zařídili posezení s grilem.

 

Se zelenou oázou se vám střecha nebude přehřívat

Ať už jsou pro vás environmentální důvody důležité nebo ne, vegetace namísto plechové pokrývky domu má dopady i na jednotlivce. A poznáte je hned v létě, když se před horkem schováte do domu. Když to na střeše žije, pak:

• se střešní krytina nepřehřívá až na obvyklých 70 °C, ale teplota se pohybuje okolo 30 °C a 40stupňový rozdíl pocítíte v interiéru i v nákladech za klimatizaci,
• zeleň a substrát poskytuje i akustickou izolaci a sníží hlučnost až o 6 dB (když bydlíte blízko železnice nebo rádi hrajete na bicí, úlevu pocítite vy i vaši sousedi),
• zajistíte sobě i sousedům více kyslíku a čím hustší vegetaci zvolíte, tím více znečištění ze vzduchu rostliny pohltí,
• snížíte i prašnost, kterou by normálně nasávala vaše vzduchotechnika,
• hospodaříte lépe s vodou, protože jí mnohem více udržíte na střeše v rostlinách i v substrátu, z něj se pak rovnoměrněji uvolňuje i do ovzduší,
• chráníte střechu před špatným počasím a UV zářením, a prodlužujete tak její životnost,
• sobě vytvoříte relaxační i zábavný koutek a hmyzu poskytujete další prostor, kam může za potravou.

 

Zelenou střechu nedáte na každý dům

Nevýhodu zelených střech je na první pohled její finanční náročnost. Pokud splníte základní podmínky dotačního programu Nová Zelená úsporám, získáte na velkou část nákladů finance, a dokonce na ni přispívají i obce.

Vegetaci taky nedáte na jakoukoliv střechu, proto si ohlídejte, že:

• konstrukce vašeho domu má dostatečnou únosnost (metr čtvereční vegetace a substrátu o výšce 10 centimetrů, které jsou nasáknuté vodou, váží totiž i 150 kilogramů)
• střecha má k odvodňovacím prvkům nejlépe sklon 3 °,
• plocha krytiny je vyrovnaná, aby se zde netvořily kaluže a vegetace neuhnívala.
   

„Rizika zelené střechy přicházejí se špatným provedením nebo údržbou. Nejhorší případy nastávají, když si střechu zařídíte svépomocí a přeceníte nosnost konstrukce stavby, to pak praská zdivo a dům může i spadnout. Setkáváme se i se špatnou volbou substrátu. Když zvolíte klasickou zeminu, deštěm se odplaví ze střechy pryč a zanáší odtoky,“ vysvětluje Filip Vrba.

 

Co je to extenzivní a intenzivní zelená střecha

Extenzivní zelená střecha je ideální na střechy, kam se běžně nedostanete. Hodí se na šikmé střechy rodinných domů nebo ty rovné v průmyslových areálech a firmách. Je téměř bezúdržbová a slouží hlavně k tepelné a zvukové izolaci. Stejně jako její intenzivní varianta také zvyšuje množství zadržované vody, která by vám běžně odtékala z pozemku.

Extenzivní zelená střecha:

• má mít výšku střešního substrátu od 60 do 150 mm,
• stačí ji jednou za rok přihnojit a zalévat jen při výsadbě a v extrémních vedrech,
• necháte ji zatravnit nízkou vegetací, která přežije extrémní vedro i mráz (rozchodníky, netřesky, suchomilnými trávami a bylinami),
• střecha s rozchodníky nevyžaduje pletí, zatravněná jen v prvních dvou letech po výsadbě,
• je finančně méně náročná.
   

„My doporučujeme výšku substrátu 150 mm i pro extenzivní střechy. Představte si, že nižší vrstvou pokrýváte skoro hektarovou střechu průmyslové firmy. Když vám v extrémně parném létě substrát vyschne a začne vám kolem budovy létat i při mírnějším zafoukání, máte co dělat se zavlažováním střechy i s úklidem areálu,“ doplňuje Filip Vrba.

Intenzivní zelená střecha je vhodná na střechy, které snesou jen větší zatížení. Zasadíte do ní totiž širší paletu rostlin, která vyžaduje vyšší vrstvu substrátu. Hodí se i na terasu, která se díky ní nebude tolik přehřívat. Oproti extenzivní se na ní ale pletí a větší údržbě nevyhnete.

Intenzivní zelená střecha:

• má mít výšku střešního substrátu od 150 do 350 mm,
• je třeba ji pravidelně udržovat včetně pletí, dovýsadby rostlin a pravidelného hnojení a zavlažování,
• zatravníte ji bylinami, keři i drobnými stromy.

Jaká by měla být skladba zelené střechy a jak dlouho vydrží

Skladba zelené střechy má svá pravidla, a i když nedoporučujeme její zařizování svépomocí, prohlédněte si, co by na vaší živé střeše nemělo chybět. Snadno si pak v nabídkách firem ověříte kvalitu i správné složení vrstev. Půjdeme odspodu nahoru.

• Ochranná hydroizolační fólie, která odolává vlhkosti i prorůstání kořenů do konstrukce střechy.
• Separační vrstva z geotextilie hlavně vzájemně odděluje ochranné vrstvy, aby se chemicky či jinak neovlivňovaly.
• Ochranná geotextilní vrstva o hmotnosti minimálně 300 g/m2.
• Drenážní vrstva, která je tvořena násypem, nopovou fólií nebo smyčkovou rohoží. Vrstva rozvádí vodu po celé ploše střechy a odvádí její přebytečné množství pryč.
• Hydroakumulační vrstva je většinou z minerálních vláken, textilií nebo nopových fólií. Používá se, aby zadržela vodu pro rostliny i u střech, kde takovou schopnost nemají rostliny.
• Filtrační vrstva zabraňuje vyplavování částeček substrátu do odtokového potrubí. K filtraci se používá nejčastěji geotextilie o hmotnosti 200 g/m2.
• Vegetační vrstvu tvoří speciální střešní substrát a výsadba rostlin.
• Vrstvou kačírku (oblého drobného kameniva) se pak obsypává nadstřešní zdivo, komíny, světlíky, potrubí, atiky i odtoková místa.
   

„Životnost zelené střechy závisí hlavně na správně zvolené hydroizolaci. Když zvolíte kvalitní materiál s tzv. FLL atestem a zakryjete ji dostatkem substrátu a vegetace, vydrží vám až 40 let. Stejně dobře vám ochrání i střechu před slunečním zářením a kroupami. A když se staráte o vegetaci, vydrží vám srovnatelně, jako byste ji měli i na zahradě,“ ujišťuje Filip Vrba.

 

Zafinancujte si zelenou střechu s dotacemi a Rychloúvěrem

Při délce 20 a šířce 15 metrů vás vyjde zelená střecha i na 250 tisíc korun. Kalkulace také záleží na druhu vegetace, sklonu střechy a náročnosti provedení. Pokud už teď víte, že byste na živou střechu šetřili léta, zkuste zažádat o příspěvek v dotačním programu Nová zelená úsporám od Ministerstva životního prostředí. S dotací získáte 800 Kč na každý čtvereční metr její půdorysné plochy. Zažádat můžete o příspěvek na rodinný dům i bytovku. Stačí když dodržíte pár podmínek, například:

• máte v plánu extenzivní nebo polointenzivní zelenou střechu (s lučními porosty),
• chcete intenzivní zelenou střechu a zařídíte si závlahu z jiného zdroje než z vodovodní sítě,
• dodržíte základní kritéria na střešní konstrukci
• nebo zrealizujete zelenou střechu s 5 trvale udržitelnými rostlinnými druhy (např. druhy rozchodníků, suchomilných trav, bylin či netřesků).
   

Kompletní seznam požadavků do projektu pro rodinné domy najdete v dokumentaci ministerstva.

Dotace nabízí i město Brno v dotačním programu Zeleň střechám! a město Ústí nad Orlicí v programu Zelená střecha.

Když využijete na zelenou střechu finance z Rychloúvěru od Modré, peníze budete mít do 3 dnů na účtu a splácet je můžete pohodově až 20 let. Úroky si navíc odečtete z daní. A pokud vám vyjde dotace, získáte většinu nákladů od ministerstva zpět. Splácení zbytku úvěru si tak klidně zkrátíte na pár let.